Dobrodružství zvané diplomová, bakalářská práce nebo rigorózní práce začíná výběrem tématu. Moje zkušenost je taková, že výběr tématu je důležitější než se může zdát na první pohled. Nad výzkumem v diplomce, bakalářce, v rigorózní práci strávíte nejspíše hodně času a věnujete mu hodně své energie. Potkáte se s lidmi, se kterými vaše téma souvisí, výzkum vás zavede do jiného prostředí. Dozvíte se mnoho zajímavých věcí. Téma s vámi bude svým způsobem žít. To patří mezi důvody, proč tématu věnovat pozornost a vybírat dobře. O tom a dalších souvislostech výběru tématu je tento článek.
Se svým tématem můžete žít mnohem déle než čekáte. Obzvláště s tématy humanitních oborů nám tu zkušenost, že se tématem můžete začít zabývat natolik, že si pak najdete práci blízko toho, čím se zabýváte :-). Při psaní tohoto článku jsem objevila tento text, který tuto mou zkušenost dokresluje:
"Byli jsme "mírně" donuceni zaměstnavatelem, ke studiu vysoké školy...Škola mě nebaví, nic mi nedává... Jelikož nevěřím na náhody, věřím, že vše se děje, jak má. Říkala jsem si, že nějaký důvod, proč tu školu studiu musí být. A pomalu se začíná rýsovat. Ke své letošní práci jsem si z osobního důvodu vybrala téma týkající se hospiců. Začínám tušit, proč dělám tuto školu: bez ní bych se nedostala k tomuto tématu, které mě tak oslovilo. Uvažuji i tom, že po skončení mateřské dovolené bych se poohlédla po práci v hospicu..." (N.M.)
A mně se vlastně stalo úplně to stejné, po mateřské jsem nastoupila do organizace, která mohla využít to, co jsem zpracovala v rámci diplomky. Takže jsem diplomku řešila i u přijímacího pohovoru. V diplomové práci jsem řešila, které potíže seniorů ovlivňují jejich volbu služeb. Vnímání potřeb cílové skupiny, a otázky, jak na to vhodně navázat služby pro tuto cílovou skupinu, mě doprovází dodnes. I když dnes v trochu jiné podobě - byl to začátek mého zájmu o design zaměřený na člověka.
O tom, jak téma výzkumu dokáže dokáže vstoupit do života, vypráví film Vrať se do hrobu. Hlavní hrdina, Víťa Jakoubek, ženatý sociolog a otec dvou dětí zkoumá postoje středoškolské mládeže. Aby cílovou skupinu lépe pochopil, vydává se za studenta a denně usedá do gymnaziálních lavic. To ho postupně začíná ovlivňovat, náhle jako by se vrátil zpátky v čase, cítí se opět mladý a bezstarostný, vidí před sebou spoustu příslibů :-). Je mu ale přes 30, manželka lehce šílí.... :-) Na konci filmu se vydává zkoumat seniory :-D a vypadá to, že mu hrozí to samé - přehoupnout se do myšlení své nové cílové skupiny.
Vůbec nechci říct, že vaše zkoumání bude mít u vás stejné projevy a vliv na vás jako u Víti Jakoubka.
Moje poselství je, že vaše téma vás může doprovázet delší dobu než se může na začátku zdát. Doporučuji vám si zvolit téma, u kterého vám nebude vadit, když vás bude provázet i pracovně delší čas. Je důležité najít takové téma, které je v souladu s Vámi, Vaším profesním zaměřením a okolním světem.
Zkušenost je taková, že pokud se trefíte do svého tématu, pak vás více baví psát, lépe se na práci soustředíte a méně prokrastinujete, lépe se dodržují termíny, méně litujete námahy nebo jí nelitujete vůbec. Přeji dobrou volbu!
Použité zdroje informací: csfd.cz, hospice.cz/otazky-a-odpovedi/
Photo by Annie Spratt on Unsplash