Říká se, že dobrá otázka je poloviční odpověď. Dobrá a špatná otázka jsou pojmy, které by vydaly na samostatné skripta. Potkávám se při konzultacích, ale ještě i s něčím jiným. Potkávám se situací, kdy leží data, jsou už hodně zanalyzovaná a objeví se nápad: změním otázky. V tomto článku vám napíšu, proč je tak důležité, otázky nechat být v okamžiku, kdy začínáte kódovat. V článku se dozvíte zásadu kódování č. 1.

Kódování probíhá tak, že máme spousty a spousty textů, které procházíme neustále dokola a kódujeme. Jenže co v textech vlastně hledáme? Hledáme v nich odpovědi na naše otázky! Proto je tak moc důležité vědět, jak zní naše výzkumné otázky.  Pořád si je připomínat. V okamžiku, kdy leží přepsané všechny rozhovory, už otázky neměnit.
Zdá se to jako naprosto jasné, ale většinou to tak je pouze teoreticky :-).

Teoretické výklady o kódování se potýkají většinou s tím, že je těžké si za nimi něco představit. Pomůžu si tedy příkladem.

Představme si, že ve městě, které neznáte, hledáte lesopark. Vyhlídnete si komunikačního partnera, kterého oslovíte a uděláte spolu rozhovor. Přitáhneme to za vlasy a můžeme si představit, že máte odpovědi na otázky, kde je lesopark, i přepsané. A v okamžiku,  kdy máte přepsaný rozhovor, kdy máte informace, které jste chtěli znát a na které jste se zeptali, řeknete sami sobě: "Ty jo, ten lesopark mi zase tak úplně nehodí, vlastně by mi více bodla informace o tom, kde je rybník".  A v odpovědích, které se ptaly na to, kde je lesopark, hledáte odpovědi na to, kde je rybník. 

Možná máte velkou kliku a rybník je vedle lesoparku. Ale dost možná taky kliku nemáte a rybník v tom městě vůbec není. A můžu zodpovědně říct, že hledat v textech o lesoparku pasáže o rybníku, před vypršením termínu, není ani legrace, ani adrenalin. Naopak je to docela bolest.

Zásadní zásady pro úspěšné kódování: 

  • Do rozhovorů s respondenty se pusťte až v okamžiku, kdy jste si svými otázkami jisti. Máte je schválené.
  • Nebo si udělejte jeden, dva rozhovory jako předvýzkum a tehdy ještě otázky opravte.
  • Ale v okamžiku, kdy vám leží přepsané rozhovory, část máte rozkódovanou, nechte už otázky být. Možná vás právě při kódování napadla super výzkumná otázka, lepší formulace těch stávajících, ale už to nechte být. Nechte to na jiný výzkum, na jinou práci. Možná to můžete využít jako poznámku do textu nebo pod čáru, možná jako návrh do praktických doporučení nebo do závěru.
  • Zásada kódování č. 1 zní: jakmile leží veškeré rozhovory přepsané a data se začínají kódovat, nechat výzkumné otázky být.

Photo by Adi Goldstein on Unsplash

Reference

Paní Petra mi byla konzultantkou při realizaci kvalitativního výzkumu. Tento typ výzkumu je sám o sobě náročný a mohu konstatovat, že paní Petra dané problematice rozumí a je tak schopna poskytnout kvalifikovanou pomoc. Pokud potřebujete konzultanta (nejen) v oblasti metodologie, mohu paní magistru vřele doporučit.

Mgr. Magdaléna Hulová - sociální pracovnice a lektorka

 


Paní Fejtková se velmi rychle zorientovala v mém výzkumném problému a poskytla mi cenné rady a připomínky k realizaci vysokoškolské studie. Vždy zodpověděla všechny mé dotazy jasně a srozumitelně.  

Mgr. Renáta Matušů