Rozhovory s klienty, emaily od zákazníků, poznámky v diářích, fotografie z deníků – co mají společného? Jsou to kvalitativní data a potřebujeme je všude tam, kde potřebujeme něčemu nebo někomu porozumět, pochopit nějaké téma, situaci, určité chování. Práce s kvalitativními daty umožňuje například pochopit naše klienty a reagovat na jejich potřeby v našich službách pro ně, s kvalitativními daty pracujeme při zpracování akademické práce humanitního oboru. Kvalitativní data používají také všichni ti, kteří milují své diáře a deníky a cíleně je používají. Jaké mají kvalitativní data podoby a jak sbírat tyto data – o tom je tento článek.

Jak si představit kvalitativní data?

Data obvykle chápeme jako čísla, pro jejich zpracování používáme tabulky, „koláčové grafy“. Kvalitativní data mají jinou podobu, obvykle se s nimi potkáme v podobě textu, slova, obrázku nebo mapy, schématu.

A kde kvalitativní data vzít aneb jaké jsou metody sběru kvalitativních dat?

„Snažte se dozvědět o problému co nejvíc. Vypůjčte si knihy, choďte na přednášky a snažte se zjistit všechno, co je o (vašem) specifickém problému známo.“
Robin Norwood

Toto je asi základní princip, jak sbírat kvalitativní data. Protože se zabýváme něčím nebo někým, co potřebujeme pochopit, porozumět tomu, cesta je snažit se zjistit všechno, co k našemu tématu zjistit lze. Sběr dat je v kvalitativním výzkumu u konce tehdy, když nově získané informace už nepřináší nic nového. Zní to náročně, ale tyto data nám mohou být k dispozici i z docela dostupných zdrojů. Data můžeme získat od klientů, kteří s vámi mluví o svých problémech, můžeme si psát terénní poznámky.

"Klíčovým bodem je moment, kdy tyto informace potřebujeme zaznamenat, abychom je mohli dále použít!"
How to collect qualitative data the easy way.

Způsoby, jak kvalitativní data získat: 

1. Rozhovory s respondenty, klienty - pro kódování je potřeba mít rozhovory v přepsané podobě.
2. Poznámky (terénní) –  mám zkušenost, že terénním poznámkám se v praxi málo věnujeme. Stává se mi, že mi klientka řekne, v rozhovorech to nemám, ale u rozhovoru jsem slyšela a viděla ještě toto. A její poznámky naprosto skvěle to doplní rozhovor s respondenty.
3. Osobní dokumenty – paměti, deníky, kroniky, autobiografie, memoáry, cestovní deníky, deníky.
4. Korespondence - emaily, sms, dopisy.
5. Formuláře zpětné vazby, dotazy, stížnosti, pochvaly, reference.
6. Internetové diskuze a sociálních sítě. 
8. Mapy, fotografie, kresby.
9. Pozorování. 
10. Focus group (ohniskové skupiny, skupinové diskuze).

Použitá literatura:

  • DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 978-80-246-0139-7.
  • NORWOOD, Robin. Ženy, které milují příliš: těm, které věří a doufají, že se jejich partner změní. Vyd. 3. Přeložil Naďa KLEVISOVÁ. Praha: Motto, 2013. Populárně psychologická řada. ISBN 978-80-7246-944-4. (Mmch, doporučuji všem, které mají jako téma domácí násilí a oběti).
  • How to collect qualitative data easy way.

Photo by Alejandro Escamilla on Unsplash

 

Reference

Paní Petra mi byla konzultantkou při realizaci kvalitativního výzkumu. Tento typ výzkumu je sám o sobě náročný a mohu konstatovat, že paní Petra dané problematice rozumí a je tak schopna poskytnout kvalifikovanou pomoc. Pokud potřebujete konzultanta (nejen) v oblasti metodologie, mohu paní magistru vřele doporučit.

Mgr. Magdaléna Hulová - sociální pracovnice a lektorka

 


Paní Fejtková se velmi rychle zorientovala v mém výzkumném problému a poskytla mi cenné rady a připomínky k realizaci vysokoškolské studie. Vždy zodpověděla všechny mé dotazy jasně a srozumitelně.  

Mgr. Renáta Matušů