Bylo, nebylo. Jdu cestou a ve své výzkumnické brašně (mimo knih :-)) nesu znalost metodologie výzkumu, zabalenou a pečlivě hýčkanou od dob studia na Fakultě sociálních studií. A v další přihrádce mé výzkumnické brašny mám praktické zkušenosti s realizací výzkumu, které jsem si tam přibalila v mém někdejším zaměstnání. Jdu a na konci roku 2015 jsem je potkala: samovýzkumníky. Jsou to ti, kteří stojí před úkolem zvládnout výzkum vlastními silami. Jejich situace není lehká, požadavek udělat výzkum na ně padl v rámci jejich studia, práce, podnikání. Lopotí se, jsou unavení, (někdy i sípají) a velmi často potřebují pomoct a já ze svého své brašny vytahuji to, co zrovna potřebují. Teď po třech letech znám tyto situace více než dobře. V tomto článku vás seznámím s nelehkým údělem samovýzkumníka a s tím, co potřebuje.
Kdo je samovýzkumník?
V anglicky mluvícím prostředí najdete krásné slovo: DYI research (výzkum udělej si sám). Wikipedie uvádí, že DIY research je výzkum využívající on-line výzkumných metod, které provádí jedinec nebo organizace, ať už se jedná o odborného výzkumníka nebo ne, prostřednictvím speciálního on-line výzkumného softwaru nebo online průzkumného nástroje.
V podmínkách, se kterými pracuji já, se výzkumy netýkají pouze online nástrojů (pořád se setkám s papírovými dotazníky) a v naprosté většině tato výzkumná šetření jsou prováděna těmi, kteří byli postaveni před úkol udělat výzkum a to právě bez toho, aniž by tento požadavek byl doplněn možností studia metodologie v odborných kurzech nebo možností konzultace dobré výzkumnické praxe.
Pojem samovýzkumníka tedy na základě svých zkušeností definuji tak, že najednou stojíte před požadavkem realizovat výzkum hlavně vlastními silami. 
Proč se stáváme samovýzkumníky?
Je to dáno tím, že v dnešní době hledáme nové příležitosti pro rozvoj, zkoumáme, jak se uplatnit. Hledáme co, potřebuji naši klienti, abychom mohli v souladu s tím rozvíjet naše služby. Více a déle studujeme. A zároveň jsou tady moderní technologie, které nabízí možnost udělat anketu na Facebooku, ptát se po telefonu, sbírat velké množství informací, analyzovat je a dále využívat. Stáváme se tak častěji než jindy svépomocnými výzkumníky.
- Jde o to, že máte udělat výzkum do diplomky, ale studujete dálkově, ve škole metodologii neprobíráte a počet konzultací s vedoucím je omezený.
- V práci dostanete zadáno udělat dotazník týkající se zpětné vazby klientů. Jenže co s tím? (Kdysi jsem počítala, s kolika cizími dotazníky se potkám, byly to až 3 dotazníky za den. Dotazníky posílá škola, obecní a městský úřad, ošetřující oddělení v nemocnici a také místní řeznictví a masna :-).
- A zrovna volá mi kamarádka: „Ty prosím Tě a jak zjistím od klientů, co by potřebovali…aha... a mám se zeptat teda jak?“
- Jste na rekvalifikačnímu kurzu, který se týká zahájení vlastního podnikání a máte si udělat vlastní průzkum trhu.
Největší výzva pro samovýzkumníky?
Největší zjevnou výzvu nebo zádrhelem (záleží na úhlu pohledu :-) je práce s daty, tedy s tím, co se samovýzkumníkům podaří získat od jejich respondentů. Nebo aspoň to tak vypadá. Je často tak, že velmi často vymyslíme otázky. Vymýšlení otázek bereme jako relativní hračku. Na otázky si necháme odpovědět. Až do tohoto momentu si myslíme, že nám to jde docela dobře :-). Ale když máme odpovědi a máme je zpracovat, začne se to většinou šmodrchat. Zjistíme, že na co jsme se ptali, neodpovídá tomu, co chceme zjistit.
To je moment, kdy nejčastěji samovýzkumníci zjišťují, že bez znalosti alespoň základních metodologických pravidel, vědomostí, co s těmi daty a výzkumnické praxe není snadné realizovat výzkum. A že to jako snadné jenom vypadá.
Pro výzkum je důležitá znalost základních metodologických pravidel a výzkumnická praxe: filozofové vědy a specializovaní metodologové nemají praktické zkušenosti s empirickým výzkumem, nemají korekci praxí. Opačným extrémem je výzkumník jednostranně vyzdvihující zkušenosti z mnoha výzkumů a zatracující jakékoliv zobecnění výzkumných zkušeností do pravidel a pouček. Takový “nepoučený výzkumnický praktik" či “badatelský kutil” ztratí spoustu času objevováním zásad, které nalezli a do formulovali do výzkumných pouček do výzkumných pravidel jeho předchůdci.
Martin Žižlavský
Co s tím:
Když se pouštíte do výzkumu vlastními silami, jste v roli samovýzkumnice-samovýzkumníka a váš uděl je nelehký, potřebujete toto:
- Mít základní povědomí o metodologii výzkumu, co během které fáze musíte udělat. Potřebujete si něco o tom přečíst. Metodologie je taková "kuchařka". Zjistíte, jak postupovat, co kam přidat a jak dlouhý čas potřebujete na přípravu, realizaci a finiš. Potřebujete i další věci, ale tohle základ.
- Mé klientky a klienti často potřebují vědět, jak zpracovat, vyhodnotit a přeříkat to, co jim řekli ti, kterých se ptali. Nejčtenější článek na tomto webu je o kódovaní dat.
- A v době, kdy toho máte plné zuby a zasekli jste se, je dobré se včas zeptat, jak pokračovat. Jsem tady pro Vás, kontaktujte mne: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Pokud z nějakého důvodu váháte, přečtěte si články v blogu. Články v blogu píšu tak, že odrážejí reálné problémy samovýzkumníků. Můžete se taky podívat do odborného slovníku. Ve výzkumnické knihovničce mám pro Vás tipy na literatury týkající se výzkumu.
_______________________________
Použitá literatura:
DIY research. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-11-24]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/DIY_research
ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Metodologie pro Sociální politiku a sociální práci. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 142 s. ISBN 80-210-3110-7.
Photo by Corinne Kutz on Unsplash