Mé klientky přečetly spoustu odborné literatury ke kódování a říkají: „Pro samé odborné termíny tomu vůbec nerozumím, potřebuji, aby mi to řekl někdo normálně tak, abych to pochopila“. Některé potíže s kódováním dat jsou chronické, bolí a táhnou se. V tomto článku popisuji 3 důležité věci, které jsem se naučila o kódování a které byste měli vědět, než se do kódování pustíte.

  • Zmatek v přepsaných rozhovorech aneb fakt si v tom nemůžete udělat nepořádek 

Zpracování kvalitativních dat začíná kvalitně přepsanými rozhovory, v souborech dobře označených jménem nebo přezdívkou respondenta, datem, časem konání rozhovoru. Je dobré si nechat obvykle na pravé straně listu prostor pro zaznamenávání kódů. Veškeré rozhovory, ale také zápisky, terénní poznámky je potřeba uchovat, nemazat, nenechat na kreslení dětem nebo k dispozici domácím mazlíčkům, protože se k nim budete dlouho vracet ;-).

Je velká potíž, když se nám část ztratí, někdo nám je sní nebo na nich posvačíme my sami, když si část rozhovorů smažeme nebo si nepamatujeme, který rozhovor patří ke kterému respondentovi. Já sama jsem tohle varování nikde nečetla, ale zjistila jsem v praxi, že se to stává ve větším než malém množství :-). Této fázi se obvykle nevěnuje tolik pozornosti.
Zmatek v přepsaných rozhovorech je obrovský problém, který hodně komplikuje práci s daty, ale taky zkresluje výsledky zkoumání.

  • Když zpracování kvalitativních dat smrskne na „kódování“

Kódování je pojem velmi často používaný mými klienty, je to pojem skloňovaný ve všech pádech. Vzbuzuje emoce, nejčastěji obavy, jak to zvládnout. Dlouho jsem přemýšlela, proč je kódování zahaleno takovou bolavou mlhou.

Pak jsem na to přišla! Pro úspěšný finiš Vaší práce s rozhovory (a jinými kvalitativními daty), potřebujete udělat něco, čemu se říká zpracování kvalitativních dat. Zpracování kvalitativních dat má několik fází, kódování je jedna z fází, ale ne jediná. To znamená, že nakódováním rozhovorů to nekončí, i když spousta studentů to tak chápe. Nakódované rozhovory nejsou samy o sobě výsledek! S nakódovanými daty potřeba dále pracovat. Tyto další fáze se nazývají třídění a interpretace.

  • Inkubační doba aneb potřebujete čas 

Kvalitativní výzkum je o porozumění, pochopení, o vhledu. Zjištění v kvalitativním výzkumu jsou v podstatě „aha“ momenty, kdy nám sepne, proč je něco tak, jak to je. S pojmem vhled souvisí pojem inkubační doba. Inkubační dobu v našem případě můžeme chápat jako časový úsek: od chvíle, kdy se začneme zabývat nějakým tématem, do chvíle, kdy přijdou první "aha" momenty. Než něco pochopíme, potřebuje to prostě uzrát. Někdy je potřeba si dát od toho pauzu, přestat nad tím sedět. Sepne Vám to třeba ve sprše nebo v lese.

Dále doba zpracování dále závisí na výzkumných cílech, velikosti projektu, na tom, jak budete kódovat. A je různě dlouhá. Každopádně dává smysl počítat s tím, že zpracování kvalitativních dat trvá rámcově týdny, nikoliv hodiny nebo pár dnů (i to se mi stává). Zkuste si proto vyhradit na práci s kvalitativními daty čas, který data potřebují. Ušetříte si infarktové stavy.

A tip navíc:  je dobré taky vědět, že v této fázi už výzkumné cíle a otázky se neměníme. Článek si můžete přečíst tady: Kódování kvalitativních dat - své otázky už neměňte, nechte je být.

______________________________________

Photo by Sanah Suvarna on Unsplash
Photo by Tucker Good on Unsplash

Reference

Paní Petra mi byla konzultantkou při realizaci kvalitativního výzkumu. Tento typ výzkumu je sám o sobě náročný a mohu konstatovat, že paní Petra dané problematice rozumí a je tak schopna poskytnout kvalifikovanou pomoc. Pokud potřebujete konzultanta (nejen) v oblasti metodologie, mohu paní magistru vřele doporučit.

Mgr. Magdaléna Hulová - sociální pracovnice a lektorka

 


Paní Fejtková se velmi rychle zorientovala v mém výzkumném problému a poskytla mi cenné rady a připomínky k realizaci vysokoškolské studie. Vždy zodpověděla všechny mé dotazy jasně a srozumitelně.  

Mgr. Renáta Matušů