V tomto článku shrnuji to, co mě naučilo 5 let zpracování kvalitativních dat. V našich podmínkách je kódování obestřeno tajemstvím a taky požadavek na kódování dost často vyvolává silné pocity paniky a úzkosti. Po čase  jsem ale zjistila, že existují určité principy, které umožňují se v kódování poměrně dobře orientovat a kvalitativní data zpracovat. Aktuálně se zpracovávání dat nevěnuji, poradenství neposkytuji. Vděčná za možnost této práce, s díky za své klienty, shrnuji v tom článku ty nejdůležitější principy, na které jsem přišla. Tento článek je tedy výroční, a zároveň pro mě přechodový k jiné práci a příležitostem. Článek se věnuje kódování metodami tužka - papír, pomocí Wordu a Excelu.

Kde se vzal ten nesmyslný požadavek na kódování aneb proč vůbec kódujeme?

V textech (přepsaných rozhovorech od respondentů) se skrývá mnoho informací, rovin, souvislostí. Potřebujeme vybrat ty, které jsou pro nás významné – souvisí s tím, co nás zajímá v kontextu našich výzkumných otázek. Kódování nám nemá zkomplikovat život, ale pomoci nám vyznat se v textech a dále pracovat s výroky respondentů pracovat. Když nekódujeme stane se to, že jsme většinou zahlcení informacemi, máme hromadu přepsaných rozhovorů, se kterými si neporadíme. A taky trávíme zpracováním dat mnohem více času. 

Co si pod pojmem kódování mám představit? 

Kódování je podle Žižlavského (korektní citaci uvedu pod článkem) nepřesný a zavádějící pojem. Zažila jsem příliš mnoho klientů, kteří mi volali nebo psali v panice, že vůbec netuší, oč jde. Takže je to taky moje zkušenost. Základní princip je tento: kódy jsou uloženy společně s „adresou“ určité textové pasáže, a výzkumník obracejíce se na tuto informaci, může nalézt umístění všech možných informací, které jsou na relevantní téma poskytnuty textovými daty (Kelle in Žižlavský, 2003).

Z mé praxe – Můžete si  představit, že zavařujete ovoce a potřebujete si označit sklenice. Když si na sklenici napíšete: "třešně, bez cukru", použila jste kód. Okódovala jste sklenici. Použila jste kód, který vám dává smysl a později kód použijete, abyste dobře poskládala nedělní oběd, až přijede diabetická tchýně. Tím míním to, že vytáhnete tu sklenici bez cukru.

Jaké jsou nejčastější zádrhle při zpracování dat?

Nejčastější zádrhele s kódování je přeskočení některé z části práce. Práce se vyvíjí postupně a dost často právě při zpracování dat zjistíte, že to nějak nesedí. Je to asi jako když vám dítě přeskočí nějakým vývojový stupeň. Prostě dřív chodí než leze, a až pubertě zjistíte, že se mu nedostatečně posílily svaly, tudíž mu to rozhazuje páteř. Asi tak nějak to funguje. Tady funguje vrátit se v rámci daných možností zpátky a posílit ty části práce, které se přeskočily, ať už to to bylo z jakéhokoliv důvodu. Vím, že děláte, co můžete. 

O.k. a teď něco konečně k tomu kódování?

No, ještě ne. Potřebujete mít přepsané rozhovory a taky si rozmyslet, jak budete označovat respondenty. Po celou dobu kódování se snažím mít pořádek v tom, co dělám. Do označení vtiskneme informace, které jsou pro nás důležité. Příklad: (Máňa, sousedka, 32 let praxe se zavařováním).

A teď už k tomu kódování?

Už se blížíme. Ještě poučka. Zpracovávání dat kvalitativního výzkumu se často označuje pouze jako „kódování“, ve skutečnosti má zpracování dat kvalitativního výzkumu 3 fáze – kódování je první z nich. Pro výsledky kvalitativního výzkumu je potřeba ke kódování připojit ještě další fáze – třídění a intepretaci dat.

Fáze zpracování dat kvalitativního výzkumu:

  • Kódování
  • Třídění
  • Interpretace

A teď už to kódování!!

Prvá čtení rozhovorů slouží k seznámení s tím, co nám respondenti sdělili a k tomu, abychom si vytvořili kódy. Kódy jsou slova nebo jednoslovná slovní spojení, která výstižně označují výroky respondenta tzn. že výroky respondentů potřebujeme výstižně pojmenovat. Kódy slouží k opětovnému vyhledávání, vytěžování a organizaci textových dat (Žižlavský, 2003), takže kódy potřebuji pojmenovat tak, abych s nimi dokázala pracovat tzn. musím je pojmenovat tak, aby se mi s nimi dobře pracovalo, abych je chápala. Proto kódy tvoříme na základě vlastního vnímání a cítění, v souladu s výzkumnými otázkami, s načtenými pojmy v teoretické části práce. Použiji metodu buď tužka - papír, prostě čtu text, když vidím, že umím určité věci pojmenovat, podtrhu si a napíšu si na kraj papíru, jak tomu budu říkat. Ten stejný princip platí, pokud budete fungovat ve wordu, to je rychlejší způsob. Označím si nějakou pasáž a do komentářů si napíšu, jak tomu budu říkat.

Jo, takže kódy mám a co teď s tím?

Okódované rozhovory nejsou vlastně výstupem. Je mi to líto. Vlastně tu drbačku s nimi, ani nikdo moc nevidí, pokud si to výslovně nevyžádá, výstupem je až kapitola "výsledky". Kódy nám ale umožňují, přetřídit data tak, aby se daly interpretovat.  Velmi dobře se s textem pracuje, vytvoříme-li si soubor v excelu. V jednotlivých excelovských listech si uděláme přehled všech odpovědí respondentů u daného kódu. Do sloupce A si dáme kód "zavařování třešní" a do jednotlivých buněk sloupce B si překopírujeme všechny odpovědi respondentek s tímto kódem. Překopírované odpovědi nezapomeneme označit "adresou" respondenta. Získáme tak velmi dobrý přehled o všech zmínkách o třešních v našich rozhovorech.

A hurááá - interpretace!

Na základě roztříděných kódů (viz předchozí tabulka) interpretujeme naše kvalitativní data, vzniká kapitola „Výsledky“. Interpretace – jak se něco stalo, motivy, jak někdo jedná… Pátráme po podmínkách, jak dochází k určitým událostem nebo chování. Dejme tomu, že zkoumáme Vlivy na přístupy žen k zavařování třešní. Je to příklad sloužící pro ilustraci, je to velmi zjednodušená, smyšlená ukázka.

Př. Zjistila jsem, že Máňa zavařuje třesně jinak než Anežka. To, co významně ovlivňuje přístupy k zavařování třešní u jednotlivých respondentek, jsou především vzorce a postoje získané v původních rodinách. V rodinách, kde se zavařovalo, a zavařeniny se staly nejen předmětem konzumace, ale také přispěly k rodinné pohodě, respondentky měly tendenci v létě zavařovat: "U nás se vždycky zavařovalo. Máma, babička, všechny tety, všechny pořád zavařovaly. Bylo pak na zimu, kompoty se vytáhly k nedělnímu obědu a připomínaly nám léto" (Máňa, sousedka, 32 let let praxe se zavařováním);  Oproti tomu v rodinách, kde se nezavařovalo, nebo v dávno v minulosti, protože se zavařeniny nekonzumovaly, respondentky také nezavařovaly. "Naše matka nezavařovala nikdy a já se taky na to můžu vyprdnout. Kdysi hodně dávno se zavařovalo, nikdo to pak nechtěl jest. Byl toho plný špajz a na jaře se to stejně vyhodilo." (Anežka, spolupracovnice, nezavařující). 

 

Přátelé, došli jsme na konec! Použitím tohoto postupu zpracujete kvalitativní data a docílíte zodpovězení výzkumných otázek. Ať se vám daří!

Použité zdroje:

ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Metodologie pro Sociální politiku a sociální práci. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 142 s. ISBN 80-210-3110-7

 

 

 

 

Reference

Paní Petra mi byla konzultantkou při realizaci kvalitativního výzkumu. Tento typ výzkumu je sám o sobě náročný a mohu konstatovat, že paní Petra dané problematice rozumí a je tak schopna poskytnout kvalifikovanou pomoc. Pokud potřebujete konzultanta (nejen) v oblasti metodologie, mohu paní magistru vřele doporučit.

Mgr. Magdaléna Hulová - sociální pracovnice a lektorka

 


Paní Fejtková se velmi rychle zorientovala v mém výzkumném problému a poskytla mi cenné rady a připomínky k realizaci vysokoškolské studie. Vždy zodpověděla všechny mé dotazy jasně a srozumitelně.  

Mgr. Renáta Matušů