A D E H I K L M O P R T V

Anketa - (Z franc. enquete [ankét], průzkum, šetření) Průzkum názorů dotazem většinou u  malé skupiny respondentů. Jejich počet a/nebo výběr nesplňuje statistická kritéria tzn. že výsledky ankety nelze považovat za reprezentativní (nelze je považovat za obecně platné). Lze dobře využít pro vlastní marketingové účely. Nepoužíváme pro vědecké účely.


 Data - primární vs. sekundární. Primární data - data, která jsou shromážděná pro naše potřeby, na míru našemu výzkumnému problému. Na rozdíl od sekundárních dat. Sekundární data byla sebrána k jinému účelu, než je náš řešený problém, jsou přístupná veřejně (weby, knihy). Sekundární data jsou skvělá pro orientaci v problému, pro první nástřel, dobře dostupná a jsou levnějším řešením. Nemusí však být přesná, mohou obsahovat nepřesnosti, nemusí být tak aktuální, jak potřebujeme. Bývá potřeba být bdělá/ý, nezlobit se: "ti kreténi nezjistili, co jsem potřeboval/a vědět" a "máte to špatně vy blbci", kde jste na tom byli?". Sekundární data bývá potřeba doplnit vlastním zjištěním, pokud sekundární data nestačí.

Design výzkumu - rámcové uspořádání, plán výzkumu. Navrhujeme, jak budeme výzkum realizovat. 

Design zaměřený na člověka - (Human centered desing HCD) - naslouchaní, porozumění potřebám klientů novým způsobem, hledaní inovativních cest k naplnění těchto potřeb. Smyslem je porozumět tomu, co cílová skupina potřebuje, jaké má přání, sny, potíže, co řeší. Na základě těch zjištění je navrhováno řešení. Má 3 fáze: HCD (H - hear - naslouchat, C - create - tvořit, D - deliver - realizovat, dostát závazku).

Dílčí výzkumné otázky (podotázky) - Doplňkové otázky k naší hlavní výzkumné otázce. Vychází z “načtení” vhodné literatury, definování klíčových pojmů. Tím, že se věnujeme literatuře k našemu tématu, začínají nás zajímat i další “menší” otázky, které se vztahují k hlavní výzkumné otázce a vhodně ji doplňují.

DIY Research (Výzkum udělej si sám) - znamená výzkum prováděný vlastními silami. Wikipedie uvádí, že DIY research souvisí především on-line nástroji pomocí kterých je výzkum realizovanán. Mám ale zkušenost, že není v našich podmínkách to není úplně pravidlem. Pořád se potkávám s papírovými dotazníky nebo jinými výzkumnými nástroji. U DIY výzkumu v našich podmínkách jde o to, že najednou stojíte před požadavkem realizovat výzkum hlavně vlastními silami, svépomocí.


 Etika výzkumu - Při každém výzkumu je nutno dbát na etická pravidla (např. Výzkumníkovo desatero etického chování, etikou výzkumu trhu a marketingových výzkumů se zabývá organizace SIMAR - Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění). 

Efekt - "Going native" - zdomácnění -  stává se, když se výzkumník plně účastní na životě skupiny, ale netají, že pozoruje. Projevuje se ztrátou odstupu i kritičnosti nebo falešnou představou o vlastní osobě jako integrální součástí sledovaného. Hrozí nebezpečí ztráty objektivity a nadhledu.

Grounded theory method (Metoda zakotvené teorie) -  je zřejmě nejpoužívanějším přístupem v kvalitativním výzkumu. Je to induktivní forma kvalitativního výzkumu, kterou představili Glaser a Strauss. To znamená, že nemáme dopředu hypotézy. Zkoumáme a necháváme vynořit to, co je významné, co vede k porozumění, pochopení problému. 


Hlavní výzkumná otázka - Otázka, na kterou se snažíme získat odpověď našim výzkumem. Je to náš cíl poznání. 


Indikátor (ukazatel) - Indikátor reprezentuje studovaný fenomén. Např. tělesná teplota je indikována pozici rtuti na teploměru, věk zkoumané osoby je reprezentován její odpovědí na příslušnou otázku.

Interpretace dat - Interpretace dat je výklad zjištěných výsledků (vysvětlení, co znamenají, co z nich vyplývá, jaké závěry, jaké nabízí shrnutí atd.).

IMRAD - Nejznámější norma pro strukturu odborného sdělení: Indroductio, Materials and Methods, Results, Discussion tj. Úvody, Materiály a metody, Výsledky, Diskuze a závěr.


Kódování - Nejčastěji se kódováním rozumí zpracování dat kvalitativního výzkumu (nejčastěji rozhovory, pozorování, studium dokumentů, terénní poznámky). "Kódy" (značky) přiděluje výzkumník k místům přepsaných rozhovorů nebo textům, které mají navzájem velmi podobný význam. 
Podle Žižlavského je termín kódování u pro analýzu dat kvalitativního výzkumu zavádějící a nepřesný. Používá termín značkování. Pojem "kódování" se používá také u kvantativních dat v kvantitativním výzkumu, kdy potřebujeme textům z otevřených otázek přidělit kód v podobě čísla, který ji v hodnotě proměnné zastupuje.

Kontingenční tabulka - se ve statistice užívá k přehledné vizualizaci vzájemného vztahu dvou statistických znaků. V "Excelu" - nástroj na zpracování dat - ten však nemusí vyhodnocovat dva znaky, může vyhodnocovat i jeden nebo více znaků. MS Excel nabízí i další možnosti navazující na kontingenční tabulku - kontingenční grafy. Kontingenční graf slouží ke grafickému prezentování dat kontingenční tabulky. 

Kvalitativní výzkum - Je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. U kvalitativního výzkumu je důležité porozumění, pochopení. Volíme ho tehdy, jestliže potřebujeme pro zodpovězení našich výzkumných otázek problém pochopit, porozumět. V podnikání je kvalitativní výzkum důležitý pro poznání toho, co potřebuje náš klient a pro hledání cesty, jak na tyto potřeby reagovat. 

Studenty humanitních oborů je kvalitativní výzkum volen právě proto, že pomáhá pochopit potíže jejich respondentů, které zkoumají při zpracování své vysokoškolské práce.

Kvalitativní data - nečíselná data - slova, ale také vjemy. Pomáhají pochopit pocity, potíže, potřeby, souvislosti, vazby. Někdy se používá pojem měkká data. Jsou opakem kvantativních dat. 

Kvantitativní výzkum - Spoléhá na statistiku, má určená pravidla a postupy.


Literární přehled - (literature review)  obecné, zastřešující označení pro různé typy přehledů literárních zdrojů. Ve výzkumném kontextu se jím rozumí přehled dosavadních poznatků o zvoleném tématu za určité časové období. Přehled se opírá o vyhledané výzkumné studie na dané téma, o analýzu a zobecnění jejich výsledků.


Matice dat - Data kvantativního výzkumu vstupují do statistické analýzy dat ve formě datové matice, jsou vyjádřena číslovkami.

Marketingový výzkum - Shromažďování, zaznamenávání a analyzování těch údajů, které vedou k pochopení požadavků trhu a cest. Předmětem marketingového výzkumu může být cílová skupina, cena, produkt, distribuční kanály, marketingová komunikace. Metody marketingového výzkumu jsou kvantitativní a kvalitativní. 

Mentální mapy, myšlenkové mapy, mentální mapováníMyšlenkové mapy jsou způsob zakreslování myšlenek a informací. Myšlenkové mapy vám pomůžou vám kdykoliv, když potřebujete zpracovat hodně informací, neztratit se v nich a vytěžit z nich co nejvíce, udržet pověstnou nit. S mentálním mapováním, myšlenkovými mapami je spojeno jméno Tonyho Buzana. Myšlenkové mapy jsou taky jedním z možných způsobů, jak sbírat data v kvalitativním výzkumu (tj. výzkum kdy nepoužíváte dotazník, nezajímají vás čísla, ale potřebujete něčemu porozumět a pochopit souvislosti). Podle Dismana např. myšlenkové (mentální) mapy používají sociální geografové k vyjádření toho, jak lidé vnímají své geografické okolí a byly použity ve výzkumu o dimenzích etnicity u starých migrantů.

Metodologie - (Z řeckého methodos, sledování, stopování, od hodos cesta) -  vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací.

Metoda - (Z řeckého met-hodos  - "za cestou", cesta za něčím) postup nebo návod, jak získat správné poznatky, prostředek poznání.  

Metodika - Metodika je obecně pracovní postup (metoda) nebo nauka o metodě.

Metodika závěrečné práce - (Také metodika bakalářské, magisterské práce) - obecně pracovní postup zpracování bakalářské, diplomové práce nebo jiné vysokoškolské práce. Postup se skládá z navazujících kroků. Autor práce vždy postupuje po  krocích. Nedoporučuje se kroky přeskakovat. 

Metodologie výzkumu - Metodologii výzkumu jsou chápana ve smyslu "jednoduché pravidla výzkumu", na které navazuje výzkumná praxe, reálná praktická zkušenost a možnosti. Filozofové vědy a specializovaní metodologové nemají často korekci praxí, vlastní zkušenosti s výzkumem. Naproti tomu bez zkušeností ztratíte spousty času objevováním zásad, které nalezli a formulovali do výzkumných pravidel už naši předchůdci. Dobrá volba je volba zlaté střední cesty. (Zdroj: poznámky z kurzu a skripta: Žižlavský Martin. Metodologie výzkumu pro sociální politiku a sociální práci.)

Míra návratnosti (response rate) - počet vyplněných dotazníků dělený počtem distrubuovaných (rozdaných) dotazníků. Uvádí se v procentech.


Operacionalizace - Pojmy, které jsou klíčové, pro náš výzkum převádíme do zkoumatelné podoby. V praxi probíhá jako stanovování indikátorů.


Popisná statistika - Zjišťuje a sumarizuje informace, zpracovává je ve formě grafů a tabulek. 

Předvýzkum - Předvýzkum je testem nástrojů, které ve výzkumu hodláme použít. Cílem je obvykle otestovat srozumitelnost a jednoznačnost otázek. Předvýzkum by měl být součástí každé výzkumné akce.


Reprezentantivita - Možnost zobecnění výsledků. Určuje, zda to, co bylo zkoumáno, je možné vztáhnout i na další objekty, které přímo nebyly objektem zkoumání.

Reliabilita - spolehlivost, tj. opakovatelnost za stejných podmínek.

Rešerše - Rešerše je souhrn informací na dané téma. Díky rešerši máte zhuštěné informace z mnoha zdrojů v přehledném formátu.  Využijete ji před zahájením výzkumu pro formulaci hlavní výzkumné otázky, zjištění dostupnosti a vhodnosti literárních zdrojů, podklady pro orientaci se v problému „chci mít přehled“, jako podklad pro článek na blog, prezentaci či přednášku.

Respondent - (z angl. to respond odpovídat, reagovat, oplatit; českým ekvivalentem je dotázaný, dotazovaný), účastník průzkumu.  

Narativní, též někdy biografický rozhovor je typ nestandardizovaného kvalitativního dotazování, které rozpracoval německý sociolog Fritz Schütze. Jeho základní charakteristikou je, že dotazovaný respondent je ponechán aby volně vyprávěl na téma určené výzkumníkem, aniž by se mu kladly přímé otázky. Zvolené téma vyprávění se přitom týká části či celku respondentovi biografie . Tento typ rozhovoru je založen na předpokladu, že volné vyprávění odhalí subjektivní zkušenosti, které by prostřednictvím přímého dotazování zůstali skryté. (Převzato z antropologie.org).

 


Výzkum od stolu (desk research) - Shromažďování a analýza informací, které jsou již k dispozici v tištěné podobě nebo dostupné běžně na internetu.

Validita - Takové zjišťování, které zjišťuje to, co jsme zamýšleli zjistit.

Vizualizace dat - Převedení dat do grafické podoby. 1 obrázek = 1 000 slov. V praxi: myšlenkové mapy, schémata, grafy a diagramy.

Výzkumné otázky - Otázky, na které hledáme odpověď výzkumem. Obvykle máme stanovenu hlavní výzkumnou otázku a dílčí výzkumné otázky.


Techniky výzkumu - Způsob sběru informací, nejčastěji rozhovor nebo dotazník, přímé pozorování, analýza dokumentů. 

Terénní poznámky (fields notes) - Polní poznámky jsou v podstatě chronologický záznam toho, co se děje v zkoumaném prostředí, co se děje s tímto prostředím i toho, co se děje v pozorovateli. Používají se v kvalitativním výzkumu. Obsahem terénních poznámek je pak to, co výzkumník při pozorování slyšel, viděl a prožil, ale také to, jak tyto pozorované události vnímal a hodnotil.

Tématická analýza - Častá forma analýzy v kvalitativním výzkumu. Klade důraz na zachycení a zkoumání opakujících se témat v datech. Témata jsou pak vzory, které jsou důležité k popisu zkoumaného fenoménu a odpovídají na výzkumné otázky. Tématická analýza také identifikuje nevyslovená sdělení a pracuje tak se širším kontextem. Identifikovaný problém je považován za téma, pokud vykáže, že téma je sdíleno napříč skupinami, opakuje se v rámci jedné skupiny, svojí existencí umocňuje jiná identifikovaná témata, je klíčové ve vztahu k výzkumné otázce nebo blokuje řešení jiných témat, tedy se stává tématem prolínajícím se se s jinými dominantními tématy a hraje roli při jejich řešení. Tématická analýza představuje užitečnou metodu v zachycování složitosti ve větším souboru dat (Převzato: Braun a Clarke in: Bandit Rad: Naděje je na druhém břehu životy pražských den bez domova).

Statistický soubor: statistický soubor základní - soubor z něhož výzkumník náhodně vybírá. Vybraný soubor se nazývá výběrový statistický soubor neboli vzorek.


A D E H I K L M O P R T V

Reference

Paní Petra mi byla konzultantkou při realizaci kvalitativního výzkumu. Tento typ výzkumu je sám o sobě náročný a mohu konstatovat, že paní Petra dané problematice rozumí a je tak schopna poskytnout kvalifikovanou pomoc. Pokud potřebujete konzultanta (nejen) v oblasti metodologie, mohu paní magistru vřele doporučit.

Mgr. Magdaléna Hulová - sociální pracovnice a lektorka

 


Paní Fejtková se velmi rychle zorientovala v mém výzkumném problému a poskytla mi cenné rady a připomínky k realizaci vysokoškolské studie. Vždy zodpověděla všechny mé dotazy jasně a srozumitelně.  

Mgr. Renáta Matušů