Kvantitativní vs. kvalitativní výzkum: rozdíly a který je pro vás ten pravý?

Někdy se potkávám s tím, že výzkum se v podstatě rovná čísla, dotazník a „koláčový graf“. To vede k tomu, že volíme právě tento typ výzkumu, i když našim účelům by se lépe hodil výzkum kvalitativní: porozumění za pomocí slov a vnímání a pochopení toho, co potřebujeme znát. A někdy je to přesně naopak. Držíme se zuby-nehty kvalitativního výzkumu a trváme na to, že budeme dělat rozhovory.  Jak se v tom vyznat; co se stane, když místo rozhovoru uděláme dotazník a jak si dobře vybrat, o tom je tento článek.

Kvantitativní, kvalitativní výzkum – jak se v nich dobře vyznáte?

• Kvantitavní výzkum se snaží klasifikovat, počítat nebo měřit. Odpovídá zejména na otázku:  Kolik? (z lat. quantum, kolik?)
• Kvalitativní výzkum chce porozumět lidem v různých situacích, pochopit je. Kvalitativní výzkum potřebujeme, když chceme porozumět tomu, co potřebuje naše cílová skupina. Kvalitativní výzkum použijeme, když chceme pochopit našeho zákazníka.   

Liší se tím, jaké výzkumné nástroje používají:

• Kvantitativní výzkum používá často dotazník.
• Kvalitativní  výzkum používá často rozhovor, pozorování, studium dokumentů.

Liší se tím, jak vypadá výstup:

• Výstupem kvantitativního výzkumu jsou grafy a tabulky.
• Výstupem kvalitativního výzkumu jsou poznatky ve formě slov, citací nebo obrázků, schémat, myšlenkových map.

Kdy a jak se rozhodnout pro volbu strategie – moje zkušenosti:

Není dobré si na začátku říct, jdu do dotazníku nebo do rozhovoru.
Když volíme mezi kvalitativním nebo kvantitativním výzkumem, zkusme se ptát:
– to, co chci znát: potřebuji měřit, počítat nebo něčemu porozumět, něco pochopit?

U kvalitativního výzkumu nebudete sbírat „čísla“ a dělat dotazník, ale „slova, věty“, to co vám respondenti řeknou. U kvalitativních dat bývá někdy problém zpracování. Kvalitativní data jsou však jako otevřená kniha plná příběhů, emocí a potřeb lidí. Každý rozhovor, zpětná vazba nebo text nám poskytuje hluboké vhledy do skutečných životních zkušeností. Abychom však tato data správně analyzovali a porozuměli jim, je klíčové nejen vcítit se do emocí a příběhů druhých, ale také zvládnout stres, který tato práce často přináší.

Ale přiznám se, měla jsem to ale taky tak nějak :
V praxi jsem se nejdříve věnovala dotazníkovým šetřením, anketám a měla jsem to nastavené tak, že když zkoumat – tak dotazníky. To, že dotazníky nejsou vždy dobrá volba, jsem zjistila, když jsem zkoumala, jak vnímají senioři své potíže a jaké si v souvislosti se s tím vybírají služby.

Dotazníkové šetření by nepřineslo odpovědi na otázky, které jsem potřebovala znát. Prostě bych zjistila něco úplně jiného, než bylo potřeba. To je problém, pokud se potřebujeme na základě našeho výzkumu rozhodovat a přijímat prospěšná opatření.

Bylo tedy potřeba zvolit jinou výzkumnou strategii – udělat kvalitativní výzkum. To byl začátek mých zkušeností s kvalitativním výzkumem, které jsem pak dále rozvíjela. Díky tomu dnes říkám:
Výzkum není jen koláčový graf a dotazník. Nebo jen rozhovor. Na všechno nelze odpovědět čísly nebo naopak jen slovy a obrázky. Někdy je potřeba vybrat si číselné vyjádření a jindy je potřeba volit porozumění a slova.