Jak zpracovat rozhovory do diplomové nebo bakalářské práce? Mám pro vás 9 kroků z praxe, které vedou k cíli. V praxi to vypadá totiž tak: máme přepsané odpovědi od respondentů a máme radost – už jen získat odpovědi na své otázky je často úspěch. S radostí se chceme pustit do práce, a tak si k tomu sedneme. Jenže zjistíme, že je těžké v tom něco najít. Začínáme pochybovat o svém původním záměru a o tom, jestli to dokončíme. Nejste v tom sama. V tomto článku nabízím stručné, praktické body, jak pracovat s kvalitativními daty, aby jejich zpracování zabralo méně času a zároveň přinášelo lepší a kvalitnější výsledky.
- Udržte, jak zní vaše základní výzkumná otázka a dílčí výzkumné otázky.
Ať už vás kupa papírů stresuje sebevíc, mějte na paměti svou základní výzkumnou otázku. Je to jako když víla v Petrovi Panovi říká: „Objev svou šťastnou myšlenku a pak budeš moci lítat.“ Neustále se vracejte k této otázce. Pamatujte, že odpovědi na své otázky dostanete pouze tehdy, když v mysli (nebo na papíře) udržíte svou základní otázku. Napište si ji na papír a nalepte na zeď, kde ji budete mít neustále na očích. P.S. Kdybych se vás teď zeptala: víte, jak vaše hlavní výzkumná otázka a dílčí výzkumné otázky zní?
- Nechte si původní, čistou, originální verzi odpovědí.
S rozhovory je třeba dál pracovat – podtrhávat, vymazávat, škrtat a přehazovat. Uchovávejte si originální texty a vždy pracujte s kopiemi, abyste mohli kdykoli porovnat, jaké změny jste provedli.
- Hledejte odpovědi, které na první dobrou se vztahují k vašim otázkám.
Procházejte text a hledejte odpovědi, které se přímo vztahují k vašim otázkám. Když najdete odpověď, která odpovídá tomu, na co jste se ptali, podtrhněte si ji. To vám pomůže v orientaci v textu.
- Vyřaďte věty, které na první dobrou k vašim otázkám nedávají smysl.
Některé odpovědi mohou být v tuto chvíli nejasné nebo můžou zdát nesmyslné. Pokud se odpovědi nevztahují k vaší otázce, mohou vás zmást. Pokud si nejste jistá, zda vyřadit konkrétní odpovědi, uložte je pod názvem „vrátit se k nim později“. Je to jako když doma uklízíte a některé věci dáte do krabice s označením „možná použiji“.
- Zkuste si věty, popřehazovat tak, aby vám to dávalo smysl.
Někdy může pořadí vět nebo částí odpovědí ovlivnit jejich smysl. Některé informace se mohou opakovat, ale mohou být formulovány jinak. Zkuste reorganizovat text podle toho, co vám dává větší smysl, a vyberte, co je pro vás důležité.
- Hledejte opakující se/podobné odpovědi.
Lidé často vyjadřují stejné myšlenky různými slovy. Pokuste se seskupit podobné odpovědi, které mají stejný nebo podobný význam, a tím si usnadnit analýzu.
- Dejte na to štítek/kód.
Toto je fáze, která nejvíce děsí – zkusit textové pasáže pojmenovat jedním slovem. Například nám respondent při rozhovoru při rozhovoru řekne: „Ráno se většinou jdu nasnídat a pak si vyčistím zuby.“ Této větě můžeme přiřadit kód „ranní návyky“. Můžeme tomu říkat kódování. Praktický dopad je ten, že kódy jsou dalším krokem, jak se v tom vyznat. Je to obdoba toho, když si třídíte emaily a barevně je označujete nějakým popisem, který vám dává smysl.
- Pište si terénní poznámky.
Terénní poznámky jsou důležité. Někdy se totiž stává, že při nejlepší vůli nám respondenti neodpoví nebo jejich odpovědi jsou zkreslené. Když si ale víme o důležitosti terénních poznámek, a těmto poznámkám věnujeme pozornost, získáme lépe vypovídající obrázek, co je opravdu důležité. Co možná není vidět?
- Pracujte s tím dále a dále.
Tento proces je cyklický – neustále se vracejte k datům, analyzujte je, upravujte a zpřesňujte, dokud nebudete mít odpovědi na své otázky. Trpělivost a důslednost jsou klíčem k úspěchu.
Zvu vás i k přečtení dalších článků:
* Kódování kvalitativních dat: Jak pomocí mapy empatie získat dlouhé a detailní odpovědi respondentů.
Potřebujete větší podporu: pfejtkova@gmail.com?