Proč nám nejdou naše projekty, ať už vlastní projekty štěstí nebo diplomky, bakalářky, psaní na blogy a jiné akce? Gretchen Rubin říká, že to může být tím, že pácháme sebesabotáž vyhovováním, zpochybňováním nebo rebelií. Tahle typologie mi funguje, proto ji sdílím. Znalost své tendence, jak fungujeme, totiž s sebou přináší poznání, co na nás samotné nejlépe platí, a co můžete využít jako svůj katalyzátor toho, že jdeme do akce. Zeptejte se sama sebe, jak reagujete na vnější a vnitřní očekávání?
Vnitřní očekávání jsou: osobní plány, vlastní koníčky a trávení volného času, novoroční předsevzetí, rozhodnutí více cvičit, zahájení práce na vlastním projektu, sebeprezentace.
Vnější očekávání jsou: prosba přítele; dodržení pracovního termínu, email s pokyny od třídního učitele vašeho dítěte; výtka lékaře, termín splatnosti.
Podle reakce na vnější nebo vnitřní očekávání, máme tendenci být vyhovovačky, rebelky nebo zpochybňovačky.
Jsou ženy, které realizují vnější očekávání a méně to, co chtějí ony. Obvykle přepracují materiály pro ostatní, doletí na třídní schůzku, nakoupí dietní stavu pro strýce. Pořád, pořád si slibují, že si už vážně sednou a začnou psát tu diplomku nebo blog. Pokud pácháte sebesabotáž přílišným vyhovováním, jste nejspíše „vyhovovačka„. Ženám tohoto typu záleží na ostatních a jsou ohrožené rizikem kolapsů a vyhoření. Jako obranný mechanismus někdy používají, že se stanou rebelkami (Prostě přestanou dělat, co se od nich očekává. Začnou dělat jen to, co chtějí ony). Z vyčerpání a smrtelné únavy.
Pak jsou tady „rebelky„. Rebelky z různých důvodů dělají věci, když se chce jim samotným. Jsou poměrně dobře odolné vůči vnitřní i vnějším očekáváním. Nemají moc rády rady, pokládají metodické postupy za nesmysl a tvůrce návodů za opatrného troubu.
Moje zkušenost je, že každá vyhovačka má okolo sebe nějakou rebelku :-). Téma vztahu vyhovovačky a rebelky je dost zajímavé, ze studijních důvodů se můžete podívat na seriál Cesta svatojánských mušek.
Další v typologii je „zpochybňovačka“. Zpochybňovačkou jste tehdy, když odoláváte vnějším očekáváním a více realizujete svoje vnitřní očekávání. Prostě děláte, co dává smysl vám. Musí to dávat smysl. Vám hlavně. Při střetu se systémem, nějakým řádem, to může být potíž. Plnění očekávání zvnějšku může fungovat, pokud si myslíte, že to dává smysl. Pro úplnost dodávám, že typologie ještě obsahuje i 4 typ: „dodržovačka“. Ale ty se moc nebrzdí. Dobře reagují na vnitřní i vnější očekávání. Funguje jim to.
Pointa je v tom, že přílišným vyhovováním, zpochybňováním nebo rebelií můžeme sabotovat naše projekty, naše psaní. Od deníku přes blog po bakalářku a diplomku. Takže co může fungovat?
- Vyhovačkám pro realizaci akce funguje vnější odpovědnost. Takže: někomu něco slibte, někam se objednejte, učiňte veřejné prohlášení.
- Zpochybňovačkám funguje vědomí významu: „má to smysl“. Pokud vidíte smysl celého konání, akce se začíná hýbat. Mohlo by to fungovat tak, že čím více si zdůvodníte smysl celé akce, tím více pravděpodobněji budete úspěšnější.
- Rebelkám nefunguje dělat si to-do listy. Může fungovat, když si připraví, co by teoreticky udělaly, pokud by na to jednoho dne měly chuť. Případně něco vnímat jako výzvu anebo opačnou akci: “Jako jestli si myslí, že nedočtu tenhle článek, tak to se teda šeredně, ale fakt hodně šeredně plete.“
Gretchen Rubin má na svém webu test (je v angličtině): test 4 tendence. Typologii jsem objevila v knize: Pořádek v pokoji, pokoj v duši od Gretchen Rubin.